Isospora amphiboluri

• je řazena společně s ostatními kokcidiemi do kmene Apicomplexa

• jedním ze základních určujících znaků kokcidií na úrovni druhu je velikost, tvar, barva a charakter obsahu oocyst

• pro zástupce rodu Isospora jsou charakteristické oocysty s dvěma sporocystami, z nichž každá obsahuje čtyři sporozoity (Obr. 1)

                                    Obr. 1: oocysta s 2 sporocystami a 4 sporozoity

Pro lepší představu si popíšeme vývojové stádium Isospory amphiboluri

Vývojový cyklus kokcidií sestává z částí, které probíhají v hostiteli (endogenní vývoj) a které probíhají mimo hostitele = vnější prostředí (exogenní vývoj)

Infekce začíná pozřením oocysty, která obsahuje infekční stadia kokcidie, jednojaderné sporozoity . Ty se ve střevě hostitele uvolní, dojde k excystaci , sporozoity proniknou do buněk střevní sliznice a začnou růst.

Sporozoity se uvnitř hostitelské buňky přemění v růstové stadium, a to velké a  mnohojaderné meronty, které dále rostou a mohou se nepohlavně rozmnožovat. Tento proces rozmnožování se nazývá merogonie, z merontů vzniknou merozoity, které napadají další buňky (Obr. 2).

V poslední generaci nepohlavního rozmnožování se vyvíjejí gamonty, které jsou pohlavně rozlišené:

• Makrogamonty se již nedělí a dospívají v oocyty

• Mikrogamonti se dělí a dávají vzniknout tříbičíkatým mikrogametám. Po oplození vznikají zygoty, které si vytvoří obal (oocystu), a během sporulace se dělí na 2 - 32 sporoblastů. Každý sporoblast si opět vytvoří vlastní obal (sporocystu) a dále se mitoticky dělí, čímž vznikne 2-8 sporozoitů, které můžou napadnout jiného hostitele.

       Obr. 2: Životní cyklus kokcidií (na obrázku u kuřat, u plazů je postup stejný, pouze jiný čas)

Z hostitele se uvolňují nezralé oocysty. Zrají až po prodělání sporulace (zrání oocyst), (Obr. 3), která je ovlivněna vlhkostí, teplotou a přítomností kyslíku. Je to otázka času (několika hodin či dní). Nejrychlejší sporuace oocyst je při teplotě 37 °C. Při této teplotě jsou oocysty plně infekční již za 12 hodin.

                            Obr. 3: Průběh sporulace oocysty Isospora amphiboluri

Klinické příznaky

Vhledem k tomu, že Ispospora amphiboluri postihuje střeva agamy vousaté, lze pozorovat průjem (spíše řidší trus a velmi zapáchající) a s tím je spojená dehydratace, nežravost a v konečné fázi hubnutí. U zvířete, které je již delší dobu nakažené lze pozorovat celkovou apatii (je neaktivní, přivírá oči, nežere).

V tomto případě se odebere vzorek trusu, zakápne vodou, aby vzorek nevyschl a zanese ke specializovanému veterinárnímu lékaři na plazy, který udělá rozbor. Trus lze i zaslat poštou na exomed (exomed.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=67&lang=cs). Výsledky u exomed jsou do druhého dne telefonicky sdělené od obdržení zásilky se vzorkem trusu a u specializovaného vetertinárního lékaře na plazy, je to otázka pár minut. 

Léčba 

Po zjištění přítomnosti kokcidií, namíchá veterinární lékař antiparazitika a spočítá dávkování pro jednotlivá zvářata v chovu (dávkování záleží na váze agamy). Antiparazitika pak můžeme podat sami doma všem příslušníkům chovu. Pokud máme agamu u veterinárního lékaře s sebou, podá jí je sám. Zhruba za tři týdny se musí udělat rozbor trusu znovu, zda antiparazitika byla účinná a trus je prostý kokcidií. 

Je velmi důležité, aby se zabránilo reinfekci z prostředí a zavedla se hygienická opatření. Zvláště pak je důležité zajistit co nejsušší a nejčistší prostředí. Oocysty Isospory jsou odolné vůči mnoha dezinfekčním prostředkům (Savo) a můžou přežít ve vnějším prostředí po velmi dlouhou dobu. Včasné odstranění výkalů před sporulací oocyst (do 12 hodin) snižuje pravděpodobnost přenosu infekce. Účinný dezinfekční přípravek je například Sanytol, dále horká voda či pára (nad 70 °C), germicidní lampy

Podobně jako u ostatních antiparazitárních přípravků, může vést časté a dlouhodobé používání antiparazitik ke vzniku rezistence. Vhodný léčebný režim doporučený veterinárním lékařem zajistí adekvátní kontrolu parazitů a sníží pravděpodobnost vzniku rezistence. Je třeba vyhnout se zbytečnému podávání. Aplikace léčiv "preventivně" je nesprávná, může zvířeti uškodit a jak je uvedeno výše může vzniknout rezistence na toto léčivo. Léčiva se podávají až na základě diagnostického zjištění kokcidií. Mezi účinná antiparazitika můžeme zařadit Bycox, Sulfadimethoxin, Ivasan a další.

Prevence

Jediným preventivním opatřením je karanténa nakaženého i nové příchozího člena chovu. U nově příchozího jednice je nutné udělat parazitologické vyšetření trusu a při negativním výsledku, můžeme bez obav zvíře zařadit do chovu. Prevence u infikovaného jedince je důkladná dezinfekce prostředí (popsáno v léčbě) a včasné odstranění výkalů z prostředí. 

Mezi manipulací s nakaženým zvířetem a zdravým je nutné si důkladně umývat ruce. Totéž při manipulaci s krmným hmyzem, abychom si nezanesly kokcidie do chovného hmyzu.